Platnost předběžných a souběžných skončila až 17.12.1918 potažmo 28.2.1919. Proto si myslím, že v době od 28.10.1918 do 28.2.1919 se jednalo o známky ČSR. Jinak pod čarou, v katalogu Pofis 2012, je o tom zmínka s připomínkou k neupotřebeným.

Vzhledem k tomu, že jde o čisté známky, tak nejpřesnější nadpis by asi měl být nějak ve smyslu "Známky (bývalé monarchie) platné na území ČSR k 28.X.1918." Další list by pak mohl být "Známky (teoreticky) platné na území Slovenska před obsazením čs úřady a v době pokusu o iredentu (a SRR)" či tak nějak podobně.

Podle mého názoru čistá známka spíše patří do sbírky z období monarchie. Abychom ji zařadili do sbírky ČSR, pak by musela mít náležité atributy v podobě razítka příslušného poštovního úřadu a datumu.
Nemohu jednu konkrétní známku zařadit do dvou sbírek, dvou rozličných států, tak jak to z Vašeho vysvětlení vyplývá. Pokud budeme chtít tuto známku zařadit do sbírky ČSR, bez nejmenšího zpochybnění, pak pouze jako skutečně prošlou. V případě předběžného a průběžného poštovního použití není od věci zařazovat spíše velké výstřižky, nebo dopisy, protože zde se nejedná pouze o známky samotné, ale prioritně o historické doklady poštovního použití na území ČSR, po skončení I. světové války.

Evropa1 napsal/a:

Podle mého názoru čistá známka spíše patří do sbírky z období monarchie. Abychom ji zařadili do sbírky ČSR, pak by musela mít náležité atributy v podobě razítka příslušného poštovního úřadu a datumu.
Nemohu jednu konkrétní známku zařadit do dvou sbírek, dvou rozličných států, tak jak to z Vašeho vysvětlení vyplývá.

Nesúhlasím, podľa tejto logiky by sa nemali zaraďovať napr. do čs zbierok potom ani RU bankovky 1K, 2K, 10K, 20K, 50K a 100K bez čs kolku.

Podľa tejto logiky potom nikdy v živote by sa nedala vytvoriť kompletná zbierka čs známok v stave **

Já bych se přiklonil k názoru raje, do sbírky předběžných a souběžných známek ČSR I je možné zařadit i čisté známky bývalé Rakousko - uherské monarchie, platné ke dni 28. říjnu na našem území. Názor Evropa 1 je mylný, pokud známka/známky platily na území dvou již v té době rozdílných států, samozřejmě logicky je lze zařadit do sbírek poštovně nepoužitých (čistých) známek obou těchto států, co jim v tom brání? Vůbec nezáleží na tom, jestli jsem si čistou známku mohl nebo nemohl přivést z okolních zemí, tato otázka je irelevantní. I kdyby tomu tak bylo, stále je to známka na našem území platná, a tedy poštovně použitelná.

Nezapomínej ale, že to nejsou československé známky, ale známky rakouské a uherské, protože ty státy je vydaly a ne Československo. Podobně do sbírky České republiky by se podle stejného úsudku muselo zařadit zhruba dva tisíce známek Československa od roku 1953.

Jinak ale se také přikláním k názoru, že do sbírky předběžných a souběžných známek tyto nepoužité známky patří.

Do sbírky České republiky není možné zařadit známky Československa, jedná se právně i filatelisticky o jiný státní útvar.

Pokud položím před naprosto nestranného filatelistu některou, z těchto čistých známek a požádám ho o její katalogové zařazení. Kam ji zařadí?

Nikdy nemohu na list zařadit tyto čisté známky a list nadepsat nadpisem předběžné, nebo průběžné čs. známky. To není pravda. Maximálně mohu napsat, že tyto, například rakouské známky se používaly v určitém období na území ČSR.

Pokud bych dělal výstavní exponát o předběžném a průběžném použití cizích známek na našem území, co by musel filatelistický materiál splňovat? Myslím, že hlavní váhu bych musel přesunout do dokladů poštovního použití. Asi by šly zařadit i tyto čisté známky, ale pravděpodobně s viditelnou poznámkou, že se jednalo o známky, které vydal cizí stát, po vyhlášení samostatnosti se staly majetkem čs. státu a byly použity na našem území, z důvodů absence našich známek.

Ani jako předběžné a souběžné známky?

Evropa1: Stale nesúhlasím.