Len tak som narazil na yt na jeden kratky pribeh. Musel to byt paradny šok 🙂
https://youtu.be/HU32C5smQmw?t=5m20s

Ahoj,
už dřív mně zaujala na mincích 4-5. stol. jedna věc, a to je ražba mincí císařům vládnoucím v určité části říše v mincovnách, kde byl doma jeho "kolega". Jasně, je logické, že Valens razil v Konstantinopoli pro Valentiniána a obráceně, Gratián pro Theodosia a obráceně. Říše byl stále jedním celkem.

Avšak od smrti Theodosia historikové praví, že Arcadiův východ a Honoriův západ šli už více méně svou vlastní cesto a dvory proti sobě často intrikovaly. Přesto drtivá většina Honoriových měděných koukatelných mincí (rozuměj AE3) http://www.dirtyoldcoins.com/roman/id/Coins-of-Roman-Emperor-Honorius.htm pochází z východních mincoven a je byla ražena Arcadiem příp. Theodosiem II. Naopak na západě Honorius už razil asi převážně zlaté solidy a stříbrné silique (aspoň myslím) Můžete mi to potvrdit či vyvrátit?

Vycházelo by mi z toho 2 věci.
1) že říše byla v určitých aspektech stále jednotná či tak aspoň vystupovala
2) že na západě se v 5. stol. opravdu hroutila běžná ekonomika natolik (peněžní směna drobné a střední třídy dá-li se to tak nazvat) - vůbec třeba nejsou k sehnání mince Valentiniána III., ač vlád dlouho), že se rozevíraly nůžky mezi chudými a bohatými, pro něž se razilo jen zlato.

Co vy na to?

Tak urcite to nebylo tak, ze by nekdo v roce 395 vyhlasil dva suverenni staty 🙂 Ze se oba cisari snazili zachovavat spise zdani jedne rise s dvema vladci je jasne a z toho plynou taky ty razby pro druheho cisare, propaganda byla jednou ze zakladnich funkci mincovnictvi. V cem je ale rozdil vuci predchozim obdobim, je mira spoluprace a spolecne politiky. Jednotlivi cisari, i kdyz vladli ruznym castem rise, driv meli vicemene spolecnou vojenskou a zahranicni politiku, pokud tedy zrovna mezi sebou neprovozovali obcanskou valku. Zatimco v 5. stoleti uplatnovaly jednotlive casti rise svou vlastni politiku, v pripade vztahu k nepratelskym kmenum casto bezohledne vuci te druhe.
Pokud jde o totalni upadek ekonomiky, je to videt i na mincovnictvi vychodorimske rise, kde sice bronzove nominaly porad existuji, ale maji podobu gramovych kousku medi a celkove provedeni je v zalostnem stavu. To co pises o Valentinianovi III plati v temer stejne mire o Theodosiovi II a ten vladl jeste dele - jeho bronzove mince v aspon trochu akceptovatelnem stavu jsou vzacne. Zlate mince jsou razeny hlavne pro zahranicni obchod (kdybych byl bohaty kupec, tak by me pote, co Rim provadel v 3. a 4. stoleti, nikdo nedonutil akceptovat siliquy 😉 ) a velke transakce nejbohatsi tridy, stribrne v mensi mire pro domaci obchod (razi se jich mene, coz naznacuje i velky upadek stredni tridy), pro bezne transakce prosteho lidu se pouzivaly skoro bezcenne AE4 mince. Je otazka, jestli alespon na cas (na vychode do Anastasiovy reformy) nehral prim barter, v zapadorimske risi asi ani nebyla jina moznost, pokud se nepouzivaly k placeni mince skoro 100 let stare (podle nalezu to nelze vyloucit, ale zaroven je zrejme ze to asi nebylo bezne).

Díky, Tenzore, za komentář. První odstavec vidím v podstatě stejně, druhý je dobrý postřeh (málo mincí Theodosia II. resp. vlastně všech panovníků až do Anastasia mě nedocvaklo, ale je to tak) a s návratem k výměnnému obchodu doma (a zahraničnímu ve zlatě) budeš mít asi pravdu. Dobré! Musel to být tehdy fakt úpadek.

Riešim so synom rímsky rébus a potrebujem poradiť - ako správne zapíšem rímsky číslo 99 - XCIX alebo IC ?

zde to máte popsáno:
http://mujweb.cz/kousalovi/rimska.htm

Ďakujem za pomoc. Nevedel som to nájsť.

Ona ta pravidla nejsou uplne rigidni, napriklad se casto pouzivalo IIII misto IV ale IC by byl nesmysl (stejne jako u jednoho filmu z roku 1999, kde jsem videl MIM, ale treba to byl vtip 🙂 ).

Mimochodem jeste ve vrcholnem stredoveku se pocitalo ve vetsine Evropy s rimskymi cislicemi.. nechtel bych se ucit s nimi nasobit nebo dokonce delit 🙂

.. tak jsem právě zjistila, v čem dalším pořádně plavu... tak římské číslice už tedy také absolutně neumím 😆 😆