Král Eduard rozložil své síly na návrší mezi vesnicemi Crécy (Kresčak) a Wadicourt. Jeho vojsko mohlo čítat okolo 15 000 mužů, z čehož zhruba polovinu tvořili angličtí lukostřelci vybavení dlouhými luky, čtvrtinu velšští kopiníci, obávaní pro svoji brutalitu a zbytek tvořila těžká jízda, včetně posil z Říše a Dánska. Nejistá je přítomnost 5 děl – bombard. Pravé anglické křídlo složené z lukostřelců, kopiníků a části jízdy bylo vedeno princem waleským, stejnojmenným synem krále Eduarda, který byl zván Černým princem a Godfreyem de Harcourt. Zde také mohla být ona děla. Střed anglické sestavy, prakticky jenom jízdu, vedl sám král. Levé křídlo, složením velmi podobné pravému, měli na starosti vévodové z Northamptonu a Arundelu.

Těžko říct, zda počet 80 000 mužů francouzské armády posílené o sbory krále českého Jana a malorského Jakuba, žoldnéřů z Německa a Itálie, je reálný. Složení francouzské armády bylo ovšem jiné, většinu tvořila těžká a lehká jízda, podpořená pěchotou z místních posádek.
Předvoj francouzské armády tvořili janovští střelci z kuší (mohlo jich být o trochu méně než anglických lukostřelců) a francouzská pěchota, útvaru velel Carlo Grimaldi. Levému křídlu francouzské jízdy velel český král Jan Lucemburský, pravému bratr krále, Karel vévoda z Alençonu. Početné zálohy měl pod svým velením sám král Filip VI.

Nepouštěj se se mnou do hádek 😃

Opravdu na obou stranách 1000? Vždyť si to pleteš se ztrátama...

Na anglické straně se sešlo 4000 těžkých jízdních rytířů, 4000 lehčí velšské pěchoty a hlavní sílu tvořilo 10000 lučištníků.

Francouzský král proti nim postavil asi 30000 vojáků z čehož bylo asi 12000 těžké jízdy - hlavní síly která rozhodovala středověké bitvy.

(Těžká obrněná jízda jsou rytíři)

Fakt hrstka? z 30 tisíc je 12 táců hrstka? To je třetina na straně Francouzů. Víš co je za masu 12 tisíc rytířů na koních? To ti rozvibruje zem na kilometry 😃

Vy hrstky 😃

..a padlo víc rytířů nebo obyčejnýho plebsu? 😃 😎

Hmm... Pro tentokrát máš štěstí 🙂 blbě jsem se kouknul na počty, máš pravdu jsou to padlí...šlechta byla opravdu početná...

Teď mne napadly i križacké výpravy, které byly složeny právě zejména šlechtou a panstvem.

No ale kupříkladu období 30leta války to už je jiné kafe..

PROTEKTORÁT,,,PROTENTOKRÁT 😋

No padlo jich dost...Zbytek ujel, to je výhoda mít koně. 🙂

To jen ten náš magor tam sebevraždedně vjel už když vše bylo v pr....ale zase se tím stal legendou. (Jan Lucemburský)

A naprosto nechápu jak slepec může jet do boje, bít se vedle něho bych nechtěl.

https://www.databazeknih.cz/knihy/osudove-bitvy-dejin-393698

doporučuju, od starověku po novověk, nejznámější bitvy včetně zákresu na mapkách a rozfázovaně.

No a proto je hrdina,bil se i když musel vědět ,že je to ztracený 😉

Jo, to nerozporuju. Ten "magor" nebyl myšlenej pejorativně.

ferovyobchodnik napsal/a:

Pavle, snad zrovna tobě není třeba vysvětlovat, že to, že se deset lidí dožije 60+ tak to není standardní!!! další sto jich zemřelo do šesti let
a je úplně jedno zda se nedožili kvůli nemoci, vojně, stravě! panebože...

70+ jako standard co uvádíš pro středověk není v některých státech ani dnes!

A co jsem psal? Že museli přežít dětství. (Někdy je dobré si přečíst co se napsalo.) Ale když přežili, tak těch 70 let prostě nebyla rarita. Ano, ne každý se dožil (stejně jako dnes), ale rarita to nebyla. Je určitě mnoho věcí, které jim ztrpčovaly život, ale na druhou stranu měli míň civilizačních chorob a bylinky už znali. Rarita byla 100 let a 90 byla velká vzácnost - přece jen, na starobní choroby neměli prášky a v zimě byla zima. Aspoň u nás.
Za Marie Terezie řádily neštovice a ve Francii gilotina. Tam byl mnohdy problém dožít se druhého dne, natož vyššího věku. Tam nepochybně šel průměrný věk rapidně dolů.
V některých státech řádí AIDS a tlupy národního a bolševického osvobození a průměrný věk tam šel dolů. Se dožívají míň jak jejich předkové.

Jinak to, že dřív vypadali mladší jako starci je taky dáno tím, že většina byla fousatá a dost možná byl i záměr nevypadat úplně mladě (nebo jak to formulovat).

Leonardo da Vinci - 66-67 let
Tintoretto - 76 let
Bartolomeo Vivarini - cca 67 let
Michael Wolgemut - 84-85 let (1434 – 30. listopadu 1519)
Lucas Cranach starší - 81 let
Lucas Cranach mladší - 70 let
Tizian - 86-87 let (a to byl furt aktivní!)
Palma il Giovane 76-84 let (tam není jistý rok narození)
Michelangelo Buonarroti - 88 let
Donatello - 79-80 let
Giambologna - 78-79 let
Andrea della Robbia - 89 let (28. října 1435 Florencie – 4. srpna 1525 Florencie)
Jacopo Sansovino - 84 let
Gregor Erhart - asi 70 let ( kolem 1470?, Ulm – 1540, Augsburg)
Niklaus von Hagenau - 93-94 let ( 1445/1460 - před r. 1538 - ovšem pokud v roce 1472 dostal zakázku, těžko mu bylo 12 let)
Petr Parléř - 66-67 let
Veit Stoss - 85-86 let
Martin Agricola - 69-70 let
Giovanni Pierluigi da Palestrina - cca 69 let (ovšem v bohatém rozpětí 64-74 let)
Pavel Jistebnický Spongopeus - 68-69 let

Samozřejmě, lze vycházet jen u lidí, kde to je dostatečně známo. U sedláků je těch údajů o dost míň. Ale myslím, že je evidentní, že 70 let rozhodně nebyla rarita. Rozhodně ne taková, jak se tvrdí.