Zajdi si někam do strojírenské firmy, kde se lisuje. Olej je základ a bylo to částečně i moje živobytí. Výroba mincí je založena na naprosto stejných postupech. Používáním oleje se předchází zadírání, opotřebování atd.

To Evropa: uložení mincí "do šuplíku" hned po ražbě je nereálné (myslím tím mince ze 16. - 17. století). V případě uložení do země by je mohl takový film uchránit před vlivy prostředí, ale tím spíš by se nevytvořila patina - což jsem mnohokrát již viděl. Navíc jak jsem psal, většina olejů by měla mít kyselý charakter, takže by tato vrstva sama o sobě případné náznaky patiny narušovala (vždyť jak vypadá mince čištěná kys. citronovou ...)

To tenzor.

Přečtěte si pozorně článek 3101, kde píše někdo, že dokáže udělat původní patinu. Sem směřovala moje poznámka. Dále bavím se o mincích po roce 1650.

To vassilij.
Proč je nereálné, že některé mince 16.- 17. neobíhaly. Našlo se málo pokladů. V poslední době to byl konvolut více než tisíce kremnických 6 krejcarů Leopolda I v ražebním lesku.
V případě tolarů je dost pravděpodobné, že končily v truhlách baronů, kde ležely a pokud majitel něco kupoval, naložil truhlu, dovezl prodejci, který ji doma vyložil a zde ležela dále. Napsal jsem to trochu zjednodušeně, ale některé mince obíhaly tímto způsobem. To jsete opravdu neviděl mince této doby v opravdu vynikajících stavech? Viděl jsem sbírky, které obsahují pouze takové ražby.

Jaký druh olejů se tehdy používal, nevím a jaké měl složení, to již vůbec.

Bylo by zajímavé, potřít stříbrnou minci slabým filmem oleje a nechat být.

To vassilij.

Stále se zde bavíme o předpokladu, že se patina musí vytvořit v povrchové vrstvě mince. Proč nemůžeme vzít v potaz, že některá barevná patina se vytvořila pouze ze zbytku olejové vrstvy, kde je pod ní mince naprosto čistá a neproběhla zde žádná oxidační reakce.

Cituji z knihy pana Moravce:

"Ražba oběžných mincí je v současné době prováděna výhradně na rychloběžných automatických strojích.....rychlost ražby až 1.000 kusů za minutu.....obvykle se uplatňuje rychlost 400-700 kusů za minutu .....poslední etapou výroby a dodávky mincí je adjustace, přepočítávaní, zabalení....."

Pan Moravec pozapoměl napsat, že se ještě zaolejované mince znovu v rotujících nádobách se saponátovými přípravky odmašťují, protože ražba probíhala zaolejovanými razidly, osobně ho na tuto jeho chybu upozorním.

Taktéž ho požádám o vysvětlení jak se při takové rychlosti ražby olejují razidla, je li to automaticky a nebo to snad provádí pracovník mincovny ručně?

Naolejovala Julie razidla, ci nenaolejovala Julie razidla?

Čím víc nad tím přemýšlím tím se mi ta teorie s olejem zdá méně a méně pravděpodobná. Viděl jsem podobnou barevnou patinu na mincích ražených po roce 1900.
Jsem přesvědčen že se jedná o přirozenou oxidaci stříbra a to na minci která nebyla nikdy čištěná.
Na svůj pokus s olejem nemáš za prvé dost času a za druhé jaký bys použil? V sedmnáctém století by nejspíš mazali ovčím lojem smíchaným s prasečí žlučí nebo tak něco. 😃 😉

Na vznik patiny má určite vplyv aj spôsob uloženia mincí. Mince pochádzajú s zo starej zbierky a dúhová patina je vytvorená iba na jednej strane , predpokladám na strane, ktorá sa dotýkala plata. Na líci jednej mince a rubu druhej je patina rovnaká, zlatožltá. /fotky nie sú najlepšie, mince sú svetlejšie, ale na znázornenie to stačí/

Obrázky:

To numismatik-FJI.

Dnešní výrobní postupy budou ve většině operací trochu jiné, ale bavíme se o jiné době a proto vyčtěte něco z doby, o které je zde řeč. Tedy téma o rychlorazících strojích je trochu někde jinde, nebo se na těchto strojích razily i tolary v sedmnáctém století? Zeptejte se Moravce, jak se například razí dnešní velkoprůměrové medaile, kterých se razí pár kusů za X času?