a u té 500 Kč s. f, to není takové jednoznačné. 1000 Kč taky vydali téměř zároveň s. G i H.
Trava - myslím, že to je jednoduché. Najdrahšia 100/1931 je jednopísmenková, lebo z celkového nákladu 100/1931 je jednopísmenkovej emisie len 25% a dvojpísmenkovej emisie je 75%. A prečo je Ac drahšia ako Aa, alebo Ab? Lebo emisia Ac - Zc je bez ochranných vlákien v pravej časti líca/averzu a z celkováho nákladu 100/1931 je bankoviek bez ochranných vlákien znovu len 25% a 75% je bankoviek s ochrannými vláknami.
Keď sa o tom rozbehla debata, tak ja by som skôr položil otázku prečo je drahšia jednopísmenkova 100/1920 ako dvojpísmenkova, keď z celkovej emisie je jednopísmenkových 50% a dvojpísmenkovych tiež 50%.
A ešte k tomu Slovensku 1939 - 1945. Mne osobne pri bankovkách kde sa rozlišuje či je jednočíselná alebo dvojčíselná to je úplne jedno (ide mi v prvom rade o kvalitu) a následne ak mám v zbierke "menej hodnotnú variantu" a vyskitne sa možnosť kúpiť "vzácnejšiu variantu" tak ich v zbierke proste len źamením, ale vždy mi stačí napríklad jedna 10/1939, 20/1939 ... Jediné čo ja osobne považujem za variantu (a mám ich v zbierke obe) je 100/1940 (I. + II. vydanie) Ale to je snáď normálne lebo napríklad aj u Bajera a Novotnáho majú pridelená samostatné katal. číslo.
V prvom rade ide o to ktorá 100/1940 ja myslená I., alebo II. vydanie? Čo sa týka ceny tak myslím, že je normálne že u II. vydania je drahšia dvojčíselná, keďže ich je PODSTATNE menej ako jednočíselných.
myslím, že sérií s č. 10 je stejně jako s č. 9 a stejně jako s č. 8.... je to jen číslo (a jeho smůla, že dvojciferné ;-) ). Já bych vzácnost bral podle nákladu tisku. Když budou dohromady tištěné série 01 - 20 a pak 21 - 40, vzácnější unc budou 01 - 20 a nikoliv 01 - 09 a 10 - 20 protože jsou jednociferné. rozumíte mi, že? 🙂
Vidím, že jsem neuvedl nejlepší příklad, tak to napravím. proč 100 Kčs 1945 s. C stojí v UNC 200 Kč a s. D 4000,- Kč. Není mezi nima sebemenší rozdíl. !!!!
A ještě k variantám 100 Ks 1940. Tam je to jasně rozlišeno nápisem II. emisia. Ale stojí za úvahu, jestli by třeba u II. emise místo s A10-K10, neměla mít vyšší cenu např. s. M, která byla vytištěna pouze v sérii M1 !!!
Jasné. Keď už píšeme o 100/1940 Tak ja do zbierky uprednostním akúkoľvek jednočíselnú v UNC pred dvojčíselnou (10) v kvalite 0, alebo horšej. Napísal som len to ako na to môže niekto pozerať. Nie môj názor. Ide aj o to koľko sa ktorej "varianty" (tie úvodzovky sú dôležité) zachovalo. Keď si vezmeme napríklad 50/1929 tak u tej bolo (pravdepodobne) vytlačených 1/3 jednopísmenkovej a 2/3 dvojpísmenkovej a cenový rozdiel? Jednopísmenkova je cca 10-násobne drahšia. Alebo 100/1961. Keď si vezmeme koľko kusov bolo vytlačených X 25-48 s číslovačom 1c (960.960 ks) a koľko bolo vytlačených P 01-96 (95.999.904 ks) a cena u Bajera je rovnaká tak to je prinajmenšom VEĽMI ČUDNÉ. A o tom sú katalógové ceny. Všetci vieme, čo je katalógová cena a čo je trhová cena...
No u té 100 Kčs 1961 je to bez diskuse. Jestli jste si v poslední době všimli, jak se zvyšuje cena u 100 Kčs 1989 s. 29-56, prodáva se už i za cenu přes 1000,- Kč. To by pak měla stát 20 Kčs 1988 s. H 57-84 nejmíň 3000,- Kč, když jich bylo tištěno v nákladu cca 30 % oproti té stovce.
Vidím, že jsem rozvířil velkou debatu (to jsem sám rád). Původně jsem neměl na mysli ani tak ceny, jako názor ostatních na jedno/dvojpísmenkové varianty a různá sériová písmena. Měl jsem totiž pocit, že zůstávám osamocený v názoru, že je úplně jedno, jestli má člověk ve sbírce třeba 50/1929 jedno- nebo dvojpísmennou. "Jedno" myslím v situaci, kdy se snažím mít ve sbírce od každé bankovky všechny její možné "varianty" - tj. s vlákny / bez vláken, s tím nebo oním číslovačem, označená vydání, různé podpisy apod.
trava: ten příklad se 100/1945 je přesně to, co jsem myslel: C a D je naprosto totéž, protože u 100/1945 jsou 3 varianty podle číslovače (A+B+H, C+D, N) - takže mám B a C a až seženu v enku N, budu spokojený.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
