To jsou ale upravy pozdejsi a zamerene na sberatele, ale ten 1/2 krejcar je puvabna a usmevna primitivni a zrejme dobova uprava.

Stále mi ale uniká aký chudobný človek to musel urobiť..veď aj vtedy to boli len drobné peniaze.

"V roku 1849 dostávali murári a stavební robotníci dennú mzdu. Na Spiši mal vtedy murársky majster 1 zlatku 30 grajciarov, tak isto tesársky majster, palier 1 zlatku a 6 grajciarov, murársky a tesársky tovariš 1 zlatku, k tomu raňajky aj olovrant. Miešač malty dostal za deň 36 grajciarov a stravu, pomocný robotník na stavbe 30 grajciarov, ak to bola žena, 24 grajciarov. "
https://korzar.sme.sk/c/4523357/mzdy-a-ceny-potravin-v-19-storoci.html

Tu je možné vysvetlenie, po revolúcii v 1848-1849 bol nedostatok mincí, veď existujú núdzové bankovky z toho obdobia.
"Nedostatok mincí viedol k emisii nových bankoviek na nízke nominálne hodnoty, a to 1 a 2 zlatých. Drobné peniaze však naďalej v obehu chýbali, a preto dochádzalo k zaujímavým situáciám, keď sa tieto bankovky trhali na polovicu alebo na štvrtinu, a tak sa s nimi platilo."
https://banky.sk/papierove-peniaze-a-investovanie-v-revolucnych-a-krizovych-rokoch-1848-1857/

Zdravím všechny. Rád bych se zeptal jakou máte zkušenost s průměrem Rakouských a Uherských zlatých desetikorun. Mám jich několik a u každé je jiný průměr. Jedná se o setiny max 1 desetinu (18,9 některá, některá 19,05) Váhově jsou v pořádku i tloušťkou (ta se ovšem složitěji měří). Je mě jasné, že i měřidlo má odchylku stejně jako ruce co minci měří. Jsem laik a očekával jsem že každá bude uváděných 19 a proto bych rád váš názor.
Měřeno na kvalitní digi šupleře.
Děkuji

Vedel by mi, prosím, niekto vysvetliť, prečo bol zavedený medený 5/10 kreuzer a nie 1/2 kreuzer? Dík.

Protože v R-U byla v roce 1857 zavedena nová měnová soustava (nazývaná spolková a později jen rakouská), ve které měl 1 zlatý 100 krejcarů. Přitom 1 zlatý předchozí (konvenční) měnové soustavy měl 60 krejcarů, a navíc 1 zlatý staré soustavy měl hodnotu 1 zl. a 5 krejcarů nové soustavy. Půlkrejcar s označením 5/10 měl tedy hodnotu skoro 2x větší než předchozí (a velikostí mnohem větší) 1/2 krejcar. Na složité přepočty starých a nových krejcarů musely být vydány úřední tabulky.

Zaujímavé. Ďakujem.

Dobrý deň páni ten väčší 1 Kreutzer mi nedal späť. Za najväčšiu kapacitu v našej časti Európy na mince FJI považujem pána Fruehwalda. Keď som mu poslal fotky odpísal mi.

"Thanks for sending the picture. Ive seen coins like this before, all originals made on larger blanks during manufacture. It would be important to determine whether there is a weight difference."

Prosba o doplnění informací,
dvouzlatníky Františka Josefa I. z let 1867 a 1868 mají dvě varianty vyobrazení vousů. Jsou tyto dvě varianty někde v literatuře důkladněji popsány?
Níže ročník 1868 A v detailu.

Obrázky:

Zkusím ještě doplnit... portrét na variantě vpravo je stejný jako na dvouzlatníku 1866, portrét vlevo odpovídá pozdějším ražbám 1869-1872.
Nejspíš v tom hledám víc, než je. Prostě v letech 1867 a 1868 mincovna používala vedle nových i původní razidla averzu z roku 1866. Jen mě překvapuje, že katalogy řeší různé varianty směrování vavřínového věnce do opisu, či odchylky v umístění čísel letopočtu, a neuvádí odlišnosti portrétu.