Brainard to "B" popisuje jako " equal size loops of "B" ".

Předpokládám, že se jedná o knihtiskové přetisky a že přetisky byly sázeny ruční sazbou. Pak při sestavování štočku lze velmi jednoduše otočit písmenko. Tenkrát, skoro před 100 lety, žádné počítače na to nebyly.

Ale dle lepšího obrázku to na to nevypadá. Spíše bych se přikláněl k použití B z jiné sady fontů. Otázkou je proč to tak udělali - možné je třeba nedostatek správného fontu.

Pavel_III napsal/a:

To je trošku potíž v tom, že ani Maďaři to prostě neví. A kdo už jiný by to měl vědět?

To neznamená, že když to neví v zemi původní, že by to nemohl zjistit někdo v cizině.

Přesně tak, a teď jsi představ, že na to neexistuje žádná literatura, pak bys musel sám to všechno velmi pracně zjišťovat. Správný filatelista musí být i trochu vědcem, např. aby poznal nejběžnější padělky, nové varianty apod.

Nebo Infofila ráda vydává články :-).

asi nedostatek písmen jednoho fontu, nebo klidně další "náklad"(dotisk) dřeba měkolik dní po první várce, jako u jiných přetisků, kde je problém někdy určit, zda je to jen další náklad přetisku nebo dodatečný dotisk či už dokonce padělek...

No když je něco takto složitého, tak bych se pustil i do tohoto. Buď rád, že na to literaturu máš.

Já v případě Travankóru musím začít zcela od začátku. Tiskové desky na přetisky On S S jsou popsány velmi ledabyle a poslední článek, o kterém vím, je někdy z 50.let a od té doby nic zásadního.

Ten Američan je Jay T. Carrigan, který se zaobírá hodně lokálními vydáními ve střední Evropě - Německo, Jugoslávie, Zakarpatská Ukrajina,...

Myslím, že by to byl pěkný a asi i dosti dlouhý seriál.

To B je skutečně jiný font, má to i svá přesná známková pole, to v tom exponátu píšu (respektive hodlám napsat, protože Baraň ještě není "zfyzičněná", je jen ten náhled - viz výše).

ikanek napsal/a:

No když je něco takto složitého, tak bych se pustil i do tohoto. Buď rád, že na to literaturu máš.

No, asi takto - v tomto exponátu to "pedal a quit" řešit nebudu. 😎 Není to koncipováno jako specializovaný exponát Baraně, ale jako "vydání realizovaná na uherských známkách, včetně několika (jmenovitě tří, pokud přičteme i Lajtabánság) vydání definitivních". Navíc nevím, jak k tomu přišli -> asi to je ne druhý náklad, ale pozdější fáze tisku, v té brožuře to buď nemá zmíněno, nebo jsem to tam neobjevil (přeci jen je to magyar a obrázek tam rozhodně není), Brainard má zase v tom svém katalogu nedostatky o existenci známek v té či oné variantě a já zase mám těch známek celkově málo, pokud existují v obou variantách. A v typech už vůbec.

1. náklad u Segedína není pro vystavování až tak světoborný, to jsou tam jiné a hezčí ptákoviny (předvedu v příloze, jestli by to tak mohlo být), 2. náklad u Oradei jsem neřešil. U hodnot v Bani to tak nějak i poznám, ale u Lei teda nevím a ani jsem to dosud nezjišťoval. Navíc to B u Bani je skoro na každém poli trochu jiné, to by se pomalu dalo určovat jako ZP u Hradčan.
   Na něco literatura je a v nějaké formě ji mám, něco nevím, že existuje (copak vím, co vydali v Rumunsku či Jugoslávii? A kde k tomu nějak rozumně přijít?), něco by se muselo objednat a koupit (vím, že existuje kniha o FIUME), na něco "mám" Bodora (jeden ze znalců na tyto věci) 😁 , na něco není asi nic. Zásadní význam měl objev dnes již známého článku Kohalmiho, který se pak v různých modifikacích porůznu u nás i na Slovensku objevil, myslím je i na Infofile.

ikanek napsal/a:

To neznamená, že když to neví v zemi původní, že by to nemohl zjistit někdo v cizině.
Ten Američan je Jay T. Carrigan.

Tak, vyloučit se to nedá, že? 😋
Já "znám" Carrigana hlavně z Exponetu. Jsem myslel, že dělá jenom tu Podkarpatskou Rus a tomu podobné. Po první válce tam nemá, pokud jsem si všiml, nic. Brainard vydal katalog (Catalog of Hungarian Occupation Issues 1918-1921). Určitě by nebylo od věci si s nimi pokecat, ale jak to provést, když prd umím a oni česky (nebo aspoň rusky) určitě taky ne? 😞

Asi jo, ale nevím jak začít. Ještě jsem nikdy nic podobného nedělal a slohové práce jsem nikdy neměl rád, i když u maturity prý s ní byla spokojenost. 😉 Vnitřní struktura sice taky není jasná, ale už se mi rýsuje - právě díky sestavování toho exponátu. Ono, když si člověk dosadí do mapy ta různá vydání, vychází z toho různé oblasti. A právě proto taky potřebuju mít ten Osijek v exponátu - spolu s dopisem s přetisky z Nové Gradišky jsou to jediní dva zástupci své oblasti o kterých vím. Mapa musí být nedílnou součástí úvodního listu a na ní se právě (no právě, teď na to nějak není čas a prostor) pracuje.

Náhled toho Segedína. Akorát řeším, jestli ty poznámky A - X nedát doleva pod známky.

Obrázky:

http://img24.eu/v-1zvsg0e1.jpg

Promiň, přehlédl jsem, že dělá jen lokální vydání po 2.světové válce. Ale stejně bych mu napsal, zda nějakého specialistu nezná. On jako dlouholetý americký juryman má hromadu kontaktů a i ve své knihovně má přes 300 speciálních katalogů na celý svět.

Máš kontakty na někoho a jsi případně členem nějaké studijní společnosti?