Co tak obecně pozoruji, tak nejmilitantnější antikuřáky lze zařadit do dvou skupin:
1) sluníčkoví neomarxisté alias "dobroseři", kteří by nejraději zakazovali či omezovali kde co, jen aby se lidská společnost stále více přibližovala jejich ideálu normalizovaných čistých mravných a poslušných jedinců.
2) chroničtí hypochondři a bolestíni, kteří se "hroutí", ba takřka umírají,, když si někde v blízkosti uprdne včela...

A ještě jeden zajímavý postřeh,
proti kouření v hospodách nejvíce brojí lidé kteří do hospody nechodí 😃 😉

A další postřeh - největší diskuse se vždy rozjede o něčem jiném, ale ne o známkách!

Koukám, co to tu vzniklo za diskusi a musím se přidat se svou troškou do mlýna. Jsem mimo jiné aktivní výkonnostní sportovec a kouření mi z principu vadí. Snažím se na něco natrénovat, tak proč si to mám kazit čucháním kouře z cigaret ať už po hospodách nebo kdekoliv jinde. Ve vztahu k hospodám mi jde o to, že v sezóně v podstatě každý víkend jím po hospodách na malých městech (tam kde jsou závody). Jinou možnost nemám, při nouzovém ubytování v tělocvičně si člověk sám fakt neuvaří. Abych se ale přesunul k jádru pudla. Představte si menší město, třeba já nevím Chrudim, Třebíč, Sušici a řádově stovky sportovců, kteří se chtějí najíst, pak prostě možnost výběru restauračního zařízení není.

Celkově si myslím, že pohled na problematiku je příliš vyostřený a všichni se na něj díváme z opačné strany než bychom měli. V řadě restaurací nají stavebně oddělené prostory pro NEkuřáky. OK, výsledek je v pořádku, ale princip ne. Přijmeme-li fakt, že kouření je zdraví škodlivé a omezuje nekuřáky a být nekuřák je standard (proč bychom jinak měli prevenci proti kouření), tak by přece restauratéři měli mít jako nestandardní vybavení stavebně oddělené prostory pro KUŘÁKY. Doufám, že je z toho patrný ten rozdíl v uvažování.

Osobně si myslím, že nejrozumnější by bylo kouření v restauracích zakázat s tím, že restauratéři by mohli mít možnost mít v restauraci stavebně oddělené prostory pro kuřáky. Když si chtějí ničit zdraví, ať si ho ničí, ale separátně někde bokem mimo většinovou populaci, která se jde do restaurace najíst.

To je také pravda v mém případě, ALE v mém bydlišti je to způsobeno skutečností, že se ve všech hospodách kouří a já odmítám sedět v prostředí, které je ze zdravotního hlediska škodlivé, odmítám smrad z kouření dýchat, je mě to nepříjemné a otravuje mě to.

Ano, to je podstatné vysvětlení dané problematiky.
Každý má jistá práva, ale práva nekuřáků musí stát z jistých důvodů výše.

Výše nad čí práva? To znamená, že by všichni neměli mít stejná práva? Někdo si je rovnější mezi rovnými?
Neplést si právo a ochranu nad právem.
Ano mám nárok na ochranu svého zdraví. Proto by mělo být zakázáno kouření na úřadech, školách, koupalištích, nádražích, zastávkách, sportovních areálech ....

Ale plošně zakázat po hospodách? Pokud je někdo kuřák a v nějakém podniku je zakázáno kouřit, tak tam A) nepůjde 😎 nebude tam kouřit. To je jeho vlastní soukromé rozhodnutí. Stejně tak, jako je jako je to soukromé rozhodnutí vlastníka té hospody. A) chce ji mít kuřáckou 😎 nekuřáckou C) prostory vyhrazené pro kouření. Když nechci jít na jídlo nebo na pivo do podniku, kde přes mlhu není vidět, tak tam jít nemusím. To že je někde jediná hospoda v místě nikoho nemůže opravňovat k tomu, aby nutil hospodského, aby jí měl nekuřáckou. To je jako kdyby jste po něm chtěli, aby točil kvůli Vám jiné pivo. Tohle není o ochraně zdraví, protože to si ho můžu chránit sám tím, že tam prostě nejdu.

Ale na ten úřad nebo do školy jít musím. Tak ať mi tam nikdo nehulí.

Pokud by lidi tak masivně nekouřili, tak ani v těch hospodách nebude tak zahuleno. Tady byla desetiletí prakticky nulová prevence kouření a teď když 75% národa hulí, tak si někdo bláhově myslí, že když se jim to v hospodě zakáže, tak že se bude kouřit míň ...

Tohle není o ochraně zdraví, protože to si ho můžu chránit sám tím, že tam prostě nejdu.

Ve svém příspěvku jsem se snažil nastínit, že toto není úplně pravda...

Tak jako nechci stát fronty na maso nebo na banány, tak nechci být nucen jít do zakouřené hospody, pokud se potřebuji někde večer v cizím městě najíst... Myslím, že je to otázka kulturní a společenské vyspělosti dané společnosti a nikoli otázka diskriminace jedné či druhé skupiny.

Jak říkám, v každé restauraci, ve které se vaří, by podle mě mělo být zakázáno kouření mimo stavebně oddělené vyhrazené prostory pro kuřáky.

Jenom taková vsuvka, jak je to vlastně se škodlivostí kouření...

1) Již nejméně 15 let se ví a je to vědecky dokázáno, že kouření (nikotin) působí jako dosti silná ochrana před vznikem a rozvojem Alzheimera, Parkinsona, ale i dalších zejména nervových a psychických onemocnění. Zde například článek na toto téma v renomovaném vědeckém časopise Vesmír:

http://casopis.vesmir.cz/clanek/nikotin-jed-nebo-lek

2) V rámci velmi široké vědecké studie bylo dokázáno, že kouření 1-5 cigaret denně nezvyšuje statisticky u mužů riziko nádorových, koronárních ani cévních onemocnění. Po pravdě je nutno dodat, že u žen mírné zvýšení rizika těchto nemocí při kouření 1-5 cigaret denně prokázáno bylo. Je ovšem otázka, zda sledované ženy přiznávaly skutečný počet vykouřených cigaret a spíše si neubíraly, jak to velmi často činí pokud jde o věk či různé neřesti, včetně počtu milenců :-)
Odkaz na tuto studii mám někde založený, pohledám ho i případně sem umístím.

Resumé:
Pokud nekuřák sem tam zajde do hospody, kde se kouří, tak absorbované množství kouře (dehtu) by ani zdaleka nemělo být vyšší než ekvivalent 1-5 vykouřených cigaret. Takže žádné riziko mu v podstatě nehrozí. Naopak mu může vdechnutý nikotin pozitivně pomáhat v prevenci výše zmíněných psychických a nervových onemocnění.

Tohle je asi nejlepší dnešní myšlenka tady. Protože tomu se říká kompromis v případě, že chce majitel, aby se u něj v podniku kouřilo.
1) není mu to zakázané
2) nekuřáci mají v restauraci zajištěnou ochranu zdraví

Ale obávám se, že to stačit nebude, protože někteří to stejně budou chtít plošně - bufet - restaurace - pivnice - pajzl nejtěžšího kalibru