Já jsem si zase vzpomněl na mou babičku z Ostravy, když jsem u ní někdy byl na prázdninách, jak pokaždé, když se vrátila z nákupu a před tím v tom obchodě zjistila, že se u něčeho zvýšila cena, tak hned už od dvěří křičela: "Ty kurvy už zase zdražily mrkev" (nebo něco jiného), takže něco na tom asi bude 😎

No ale teď jsem si teprve vzpomněl, že moje _pra_babička byla opravdu horník! 😲 i když jen přechodně.
Prababička se narodila v Ostravě roku 1905 a také zde žila. Na začátku války odešla s manželem do Prahy, poněvadž on tam dostal pracovní místo sklepmistra, kterému to místo před tím vzali, neboť byl Žid 😕 . Hned po válce se ale do Ostravy sama bez manžela vrátila, protože jí prý Ostrava hodně chyběla (manžel za ní po pár měsících přijel taky). A protože neměla práci, nechala se zaměstnat jako horník (hornice 😉 ), i když jen na dobu přechodnou, než si našla něco jiného.

"Ten trapný okamžik když chodíte s Číňankou, řeknete jí, že chcete šedesát devítku a ona uvaří kung-pao.

Pro samý budovatelský nadšení se tu úplně zapomnělo na filatelii! 😉

Setkají se čtyři kamarádi, kteří se už neviděli 30 let.
Po několika drincích si jeden musí odskočit na toaletu.
Ostatní tři si začnou povídat o svých dětech.
První říká: "Jsem tak strašně hrdý na svého syna!
Studoval Economy and Business a hned po škole mu
nabídli dobré místo ve velmi dobré firmě a nakonec se vyšplhal úplně až
na vrchol a dnes je prezidentem firmy! Dnes je tak bohatý, že svému
nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil nejnovější model od
Mercedesu!" Druhý povídá: "To je bomba! No, ani já se nemusím za svého
syna stydět. Začal v letecké společnosti, potom vystudoval školu a stal
se z něj pilot. Později se stal partnerem ve firmě, dnes vlastní
většinu akcií. Ten je dnes tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k
narozeninám koupil úplně nové letadlo.
Třetí vypráví: "To je super!! Můj syn vystudoval stavební inženýrství,
začal podnikat a dnes vlastní jednu z největších stavebních firem světa
a je z něho multimilionář! A mohl si dovolit koupit svému nejlepšímu
kamarádovi k narozeninám obrovskou vilu!"
V tom, jak si ti tři začali navzájem srdečně gratulovat, se z toalety
vrátí ten čtvrtý a ptá se: "Co si tu tak srdečně gratulujete?"
Jeden odpoví: "Právě se bavíme o tom, jaké máme úspěšné syny a jak jsme
na ně pyšní!"
No a co Tvůj syn? "Můj syn je buzerant, živí se tancováním po nočních
klubech", říká ten čtvrtý.
Ostatní tři ho se sklopenýma očima začnou litovat: "To je škoda, to je
zklamání!" A ten čtvrtý jim na to povídá: "Proč??? Já se za svého syna
nestydím! Je to přece můj syn, já ho mám velmi rád a věru zle se mu
nevede. K posledním narozeninám před dvěma týdny dostal překrásnou
vilu, nové letadlo a nejnovější model Mercedesu od svých tří frajerů!"

Přeji pěkný den P.

Nebudu vytýkat nic, stránky v obou formátech vypadají zajímavě. Možná by se ale ten úvodní text dal zkrátit tak, aby se ti tam pak vešla i ta literatura. Třeba vynech nepodstatné detaily (jako kolik procent hlasů získalo referendum).

taky vás bolí záda? 🙂

Obrázky:

No, já se nějak pokusím, ale vzhledem k tomu, že nějaká ta konkrétní fakta si to vyžaduje a našinec ví v podstatě prd, narozdíl od vzniku ČSR - Hradčanáři mají zkrátka výhodu, tak nevím, jestli se mi podaří uspořit aspoň ty 4 řádky, a to i za předpokladu, že literatura bude menším písmem (si myslím, že to by vadit nemělo). stejně bych tam napsal jen to nejzákladnější (monografii, černý katalog, katalog Brainard a Donaupost) ... a to už je řádků 5, protože první je nadpis. A i když vypustím ty velitele, stejně musím napsat co byl Prónay zač a Ostenburg-Moravek je zajímavé jméno samo o sobě i když nám jinak může být naprosto ukradený. 😉

Moc pěkné. Mám jen drobné výtky k pravopisu a stylistice, i když vím, že na to jsi se asi neptal 😉 Ale myslím to dobře, ne jako buzeraci, tak snad to bude ku prospěchu věci. 😃
Ve větě :"Díky blízkosti Rakous byla zde odedávna..." je špatný (archaický) slovosled. Správně je: "Díky blízkosti Rakous zde odedávna byla..."
"Oficielně" je nespisovný výraz. Správně je "oficiálně".
Stylistickou výtku mám k zápisu měsíců. Měsíce by se měly zapisovat buď názvem nebo číslem, ale ne jednou tak a jednou tak. Vždy by se měl v celém textu dodržet jeden druh zápisu.
Poslední výtku mám k zápisu "3,5 měsíce", u kterého si nejsem úplně jist, zda je správně nebo špatně, ale působí to na mně divně. Raději bych napsal 3 a půl měsíce (nebo tři a půl měsíce), ale tím si nejsem jist. Možná i "3,5 měsíce" je správně.

Ty měsíce slovem myslíš ty v obsahu, nebo jsem ještě nějaký přehlédl v textu? "Oficielně", na to už jsem byl upozorněn. Mně to divný/nesprávně nepřišlo, možná vliv nářečí? 😎