Většina mincí mají více nebo méně nějaké deformace střížku, typické pro válcovací razidla na tenký střížky.. Silnější střižky tyto vady tolik nemívají, příkladně u tolarů řazených na válcovém razícím stroji je typická hrana po vysekávání u dukátů vysokých nominálů příklad 10,20 dukátů stejně tak, dříve se po ražbě hrany ještě dodatečně upravovaly sklepaváním což je také typické u starších ražeb...

Také nepopírám jasný fakt, že nošení či jakákoliv výraznější manipulace, snadno poškodí minci, zajímavé a pro mne stále nevysvětlitelné je, že značná většina těchto 5 dukátů ročníku 1703 mincovny N.B mají stopy po závěsu ..
Jak jsem dříve psal mezí všemi na webu i katalozích dostupnými jsem našel pouze tři kusy,kde v popisu není označen závěs..

Prečo toliar Leopolda I. 1658 KB neexistuje a ten v aukcii Pannonia Terra nie je "skúšobná razba", ale fake? Odbornú odpoveď nám poskytuje kniha Kazimír, Hlinka: Kremnická mincovňa 1328-1978, Osveta 1978

Na razbu grošov sa vyhotovili aj razidlá, ale na vyhotovenie razidiel na razbu toliarov bolo treba čakať, lebo práve prebiehala voľba nového cisára (Leopold I., korunovaný 1. augusta 1658 vo Frankfurte). Až 25.októbra 1658 poslala dvorská komora do Kremnice dva portréty nového panovníka s príkazom, aby sa podľa jedného zhotovili razidlá na razbu dukátov a podľa druhého na razbu toliarov. **Koncom decembra 1658** dvorská komora vo Viedni i sám panovník schválili razidlá a dali príkaz začať raziť dukáty aj toliare.

(Dukáty, rovnako ako aj toliare poznáme len s letopočtom 1659 a nie 1658 )

Ako uvádza vo svoje knihe Lux, Gál: Hungarian Thaler Type Coins of Leopold I. (1657-1705) jediná zmienka o toliari Leopolda I. 1658 KB je v súpise mincí cisárskeho kabinetu vo Viedni z roku 1769, kde sa dokonca nachádza aj perokresba tohto toliaru. A tento údaj sa postupne kopíroval do ďalšej numizmatickej literatúry ako Katalóg rakúskeho mincovníctva 1519-1918 a Corpus Nummorum Austriacorum. Zvláštne je, že tieto katalógy označujú značkami mince, ktoré sa nachádzajú v zbierkach Munzkabinetu Kunsthistorische Museum vo Viedni. Ale toliar Leopolda I. 1658 KB nie je označený v žiadnej z nich, takže sa v zbierkach múzea nenachádza.

Hezky,Stanko-vyčerpávající informace..

Obrázky:

Tak to je sila, a maju ho tam len za 7500e. Zaujimalo by ma co by na toto povedali keby si im to poslal.

Foto unikátneho 2 toliaru 1659 KB (v skutočnosti nie je unikátny, pretože po trhu koluje ešte jedna fejková minca v NGC krabičke). Averzná strana je razená identickým razidlom ako unikátny toliar 1658 KB. To asi nepotrebuje žiadny ďalší komentár...

Dnes jsem od nich dokonce dostal katalog, kde je tento kousek na titulní straně. Jsem zvědavý, jakou to bude mít dohru.

Obrázky:

V katalógu sa píše:

"Leopold I. bol 27.júna 1655, ešte za života svojho otca, v Bratislave korunovaný za uhorského kráľa. Po smrti jeho otca Ferdinanda III. († 2.apríla 1657), sa stal hlavou habsburskej dynastie. Na začiatku jeho vlády mincovňa Kremnica ešte razila posmrtné razby Ferdinanda III. s letopočtami 1658 a 1659. Nový panovník začal vo svojom mene vydávať mince v roku 1659, z roku 1658 poznáme iba túto mincu, ktorá bola pravdepodobne vyrobená ako skúšobná razba.

Razba Leopolda I. z roku 1658 je opísaná v knihe Österreichische Münzpragungen 1519–1938, vydanej vo Viedni v roku 1948, nie je tam však uvedená žiadna fotografia. O existencii tejto razby sa viedli odborné debaty, napríklad Iván Lux vo svojej nedávno vydanej knihe rozoberá, že tento toliar nemôže existovať.

Rok jediného dostupného exemplára zaradeného do našej aukcie sa dá ľahko rozoznať a je jasný, takže sa nám podarilo vyriešiť starú záhadu a vyvrátiť mnohé nesprávne závery."

Veď to bolo tak jednoduché! Letopočet je jasný a záver tiež. Bez akýchkoľvek argumentov, bez udania pôvodu objavenej mince a akýchkoľvek historických súvislostí. Potlesk

drsný. a najde se dost těch, co to budou chtít...

Škoda papiera. 60% sú to mince "predané" v aukcii č.56 a 30% mince "predané" v aukcii č.54... Dokonca aj fotky nechali rovnaké. 🙂