Jo a díky za opravu. Píšu to na mobilu, tak ani nevím, co tam bylo blbě ...

Honzo, měl jsi tam náhrobních místo národních. 😋

Pozoruji diskutování o tom co by, kdyby. Již za mých mladých let vystavovali mládežníci, kterým otec v podstatě uspořádal sbírku a bylo jasné, že to je tak, všichni o tom věděli. Já jsem dával dohromady určitý úsek Polska v razítkovaném, známky byly tehdy k mání za kus do jedné koruny. V různých výběrech jsem dle docela dobré příručky vyďobával deskové vady, pracně jsem si maloval albové listy, prostě makačka. Druhou sbírku jsem pojal názvem "O čem známky a dopisy vyprávějí". V podstatě všechny dopisy měly nějakou zvláštnost a hlavně, protože jsem měl kliku, většinou jsem je koupil za hubičku, majitel prostě netušil, co prodává za perlu. Např. dopis, který z Portugalska na Slovensko poslal agent německé tajné služby, šlo to z Porta do Barcelony, pak do Berlína, tam to prošlo cenzůrou, pak do Vídně a odtud vlakem do Malacek. Lahůdka. Nebo dopis poslaný z Jablonce do USA v době první války ponorkovou poštou, v průběhu dopravy Německo vypovědělo USA válku a dopis se vrátil jako nedoručitelný zpět. Koupil jsem ho na blešáku za pět kaček. Obě sbírky jsem vystavil na oblastní výstavě. Za Polsko jsem dostal diplom, za dopisy pak bronzovou, to jen díky panu Nebeskému, který se s ostatními pohádal do krve a tu bronzovou pro mě vybojoval. Nejlepší cesta, jak mládežníkům sbírání znechutit. Zlatou dostalo dítě jednoho z členů výboru SČSF se sbírkou známek ČSR I, cena vystavených známek tak kolem 20 000 korun. Já jsem do své sbírky mohl investovat pouze to, co jsem si vydělal na brigádách.
Bohužel, dodnes se moc nezměnilo. V jury jsou lidi, kteří při hodnocení strhávají body za úpravu (nikoli třeba chybný věcný obsah, ale za rozvržení známek na listu). Poslední pecku mně dodal již zeslulý juryman, když mně předával v roce 1987 potvrzení o účasti se slovy, víš, on tomu nikdo nerozumí. Šlo o dopisy z různých poštovních úřadů na Slovensku s provizorii a prvními známkami tak, jak postupovala fronta. A nikdy více. Dokud nevymřou staré struktury, nic se nezmění. Ale držím vám palečky.

Tak pokecat si s jurymany o exponátu by byla pěkná věc. Ale on ani ne každý vystavovatel na "svou" výstavu přijede (a nelze se tomu ani divit).

Ale něco z jiného koutku. O téhle blbosti jste už slyšeli/četli/viděli?
http://www.studentpoint.cz/174-pruvodce-cestovatele/18123-posilejte-pohledy-z-cest-zadarmo#.V0NrcSHuNif + http://blog.postcrossing.cz/2015/02/sts-2fabe-mestska-legenda-nebo-overena-metoda-posilani-posty-zdarma/
Já jo a vybral jsem na tom 21 Kč poštovného (16 Kč poštovné + 5 Kč trestné doplatné), takže ne, nefunguje to. Jedině tak, že se s tím někteří nechcó zdržovat.
Ovšem jsou i tací, kteří si pojem "vlastní známka" vykládají dost svérázně. Toto přišlo z Norska. Pro tentokrát to ponechám/e, ovšem s upozorněním, že se to nedělá. A pro tentokráte ponechávám i část textu. Samo o sobě interessantní a dost vypovídající. Zas tak bídně ale na tom jistě není, aby neměl na známku:

Obrázky:

Další veřejné vlastní známky "25 let Policie České republiky" vyjdou příští týden. Bude používáno i příležitostné poštovní razítko, více na:
http://newsphila.blogspot.cz/2016/06/cesko-nove-verejne-vlastni-znamky-25.html

V první chvíli jsem se lekl, že známka je ten první obrázek! 😋

No, naštěstí ne... Kupodivu bych řekl, že design nových "policejních" známek nikoho neurazí a pokud budou v rozumné míře k dostání na poštách naopak obohatí (poštovně použité) naše sbírky.

A další vlastní známky - tentokrát privátní vydání, byť v poměrně vysokém nákladu (1.900 kusů). Grafické řešení známek je - dle mého názoru - poněkud slabší. Více informací na:
http://newsphila.blogspot.cz/2016/06/cesko-vyjdou-nove-vlastni-znamky.html

A proč poznámka "v poměrně vysokém nákladu", když to je minimální možný náklad vlastních známek v sešitku?

Výrazem "poměrně vysoký náklad" je míněna skutečnost, že náklad 1.900 kusů, který je u známkových sešitků minimální, je znatelně vyšší, než náklad 600 kusů, který je jako minimální udáván u archových vydání.
Většina vydavatelů, kteří zvolí sešitkové vydání si - dle mého názoru - neuvědomí skutečnost, že poptávka po vlastních vydáních není tak velká, aby garantovala prodej většiny nákladu ZS za rozumnou (či nerozumnou, ale slušnou) cenu.