http://www.aukro.cz/item429261361_20_korun_1926_velmi_vzacna_rrr.html

tak už tahle aukce byla předčasně ukončena se slovy, že pán dostal nabídku, která se neodmítá... škoda, že tedy neuvidíme, za kolik by šla. A prodejce si může gratulovat :-)))

jeden pěknej chybotisk http://aukro.cz/item430573079_unikatni_chybotisk.html
tak kam myslíze, že se vyšplhá? 😉

můj typ - 5000 Kč (buď to chytne fakjo, event. Mockey, Elektris1 nebo Bankovky :-))), event. to prodá účastník mimo Aukro

http://www.aukro.cz/item430573079_unikatni_chybotisk.html

Dobře se to šplhá 🙂 Jsem zvědavý...

no......14 hodin do konce, tak tu šestku to už přesáhne určitě 😃
a propo, taky vám jí ten prodávající posílal před dvěma měsíci na mail?

no, můj typ není zas tak daleko, ale pořád ještě zbývá 3/4 hodiny ;-)

• prodávájící (alespoň mě) nekontaktoval.

Jinak zapomněl jsem sem dát tuto zajímavost, ale té jste se určitě všimli:

http://www.aukro.cz/item423256644_germany_2_muo_mark_1923_ros_f89.html

až do aukra zmizí, tak jen pro případně zvědavce: chybotisk 2 Million Mark / 1923 (chyba na tiskové desce, oseknutím části "i" a "l" vzniklo jakési "u", takže na bankovce je namísto "Millionen" psáno "Mulionen"). Šla za 22445 Kč. Jaktože jste si nikdo nepřihodil, to tu nikdo nesbírá Německo? :-D

Ja zbieram Nemecko. 2 mulionovu mam v aUNC 😉
Na aukciach worbesverlag v stave 3- mali za 525 euro:
http://www.worbes-verlag.de/SL/BN2007A.pdf
maju aj webshop /niektore ceny su celkom dobre/:
http://shop.strato.de/epages/10549484.sf/de_DE/?ViewAction=View&ObjectID=5011903

Pěkné 😉
Tak to já bych Německo sbíral, ale abych se přiznal, tak mě chybotisky zrovna moc neberou. Bankovky mě zajímají spíš z historickýho, uměleckýho a technickýho hlediska, takže ani nejsem z těch sběratelů, kteří musí mít každou sérii od jedný bankovky apod.
V podstatě jsem skromnej člověk 😉 , mě stačí když budu mít od každý jeden "N" kus z každýho vydání, pokud možno včetně originál 5 000 Kč 1919 😁
Takže ti aspoň v chybotiscích nelezu do zelí 😃

No, to mě se zase líbí všechno odlišné :-) tzn. nějaký ten chybotisk, převrácený vodoznak, odlišný číslovač... má to pak svou jedinečnost. Někdo by mohl namítnout, že "každá bankovka je jedinečná už kvůli tomu, že má jedinečné kontrolní číslo" - já říkám ano, ale proč nenajít dvě bankovky, které mají stejné číslo? (viz případ popsaný v časopise Notafilie s 10 Kčs/1950) :-) ba ne, zas takovej pošuk nejsem, abych to nějak hledal, ale když už to existuje, rád se o tom něco dozvím a v případě, že bych si to mohl dovolit získat, pak to rád i získám. Pan Bajer a pan Bartůněk několikrát apelovali na sběratele, že "správný notafilista by neměl jen mít, ale měl by hlavně znát a vědět", bohužel, někdy už se to (viz na Aukru apod.) zvrhává někam do háje, znalosti každý hází za hlavu, hlavně, že má něco cenného v trezoru, aby to pak mohl střelit 😞

Já osobně zas neprahnu po N stavech. Já řeším prioritně ucelenost. Samozřejmě, když mám tu možnost, tak po N sáhnu, ale svou sbírku nejdříve rozšiřuju alespoń o tzv. dokladový stav a až pak se snažím vylepšovat, protože (např. u ČS bankovek) je vidět, že se v podstatě všechny dají sehnat v N stavu (u poválečných to platí tuplem) a hlavně - je jich skutečně pořád dost - a ty cenné jen ve stavu horším nebo za cenu, kterou bych stejně nebyl schopen nikdy zaplatit.

Bohužel, pokud je člověk přednostně zaměřený na N stavy, musí tomu přizpůsobit i "okolí" bankovek - alba, náčiní (pinzety, ochranné rukavice...) a samozřejmě i vhodné umístění samotného alba (místnost, vlhkost vzduchu, ochrana před moly a jinou havětí...). A pak přichází samozřejmě další faktor - ochrana - tzn. trezor (nejen kvůli vyloupení, ale i proti ohni, vodě...). A pak už je jen krůček k tomu, aby se koníček zvrhnul v schizofrenii a paranoiu, kdo mi to kdy ukradne a co se tomu stane :-)))

Tak to já jsem úplně odlišnej případ. Pro mě je každej chybotisk zkrátka zmetek, který když se mi naskytne sice koupím, ale jen proto, abych ho následně vyměnil za jinou, která mi udělá větší radost.
Ono navíc zkoumat, zda-li jde o chybotisk, nebo kupříladu jen o špatné uložení, či dokonce záměrné poškození (viz. nedávno diskutovaná korunovka 1946), to není nic pro mě.
Já si raději vemu lupu a pokochám se nad dokonalou prací našich rytců Schmidta, Mráčka, Wolfa, Schirnbocka....., malířů Švabinského,Bednára, Muchy, Svolinského, Mudruňky...
Rád si přečtu o té či oné době, co si šlo za to koupit, jak ty bankovky vznikaly, nebo si u zahraniční bankovky řeknu, kdo je ten chlápek na tý bankovce, co udělal, čím se pro ten stát vyznamenal apod.

A právě v tom je sběratelství tak krásný, každý na tom vidíme něco jinýho, čím nás ty "počmáraný" papírky dostaly. Ty krom jiného jedinečnost a originalitu chybotisků, já zase dokonalost práce na bankovce provedené.

Jinak co se týká "N" stavů, tak samozřejmě všeho s mírou a v rámci finančních možností, přeci jen nejsem Bill Gates :-). Ale kupříkladu valná většina ČSR není v tomto stavu žádnej problém. I když u mě je to asi dáno hlavně tím, že jsem děsnej detailista. Každý zrníčko prachu mě rozčiluje, nesnáším neurovnaný věci a to nedej bože, aby mi někdo sáhnul do knihovny a pak knihy nedal přesně na své místo......
takže je mi každýho přehybu, každý kaňky na bankovce hrozně líto, ale to je zase věc vkusu. Sám znám několik sběratelů, kteří zase mají rádi takovou tu ošahanost z oběhu. Je to prostě individuální záležitost.