Spalovač mrtvol mě taky napadl, ale to v podstatě opravdu není horor, spíš tragicosi... ale dobré. Jo, Studna je fajn, ohraná, ale fajn🙂 Teď jdi a znič stromky, nic živýho tady po nás nesmí zůstat🙂
A co takhle Poltergeist nebo Vymítač ďábla? Sice dnes už taky trochu vyšumělý, ale na druhou stranu ve srovnání s většinou dnešních pseudohororů...

No, docela slušný horory (a bez umělých příšer) jsou válečná dramata. Třeba Zánik samoty Berhof (a další), ale i taková pohádka Deváté srdce, u které děti pláčí strachy ... taky jsem se u toho bál! 😃
Takový Vetřelec vlastně žádný horor není (ale kdysi nás na to nechtěli pustit do kina, že jsme moc malí, a my už to znali z Vídně 😉 ), je tam jediná hororově lekavá scéna, když ten potvor vyrazí z toho břicha. Jinak je to napínavé, dramatické, ale pravý horor to není. Mnohé válečné filmy jsou fakt horší.

Docela by mne zajímal "Kašpárkův hrobeček", pohádka, která u dětí propadla, ale bohužel, tuto hru se zatím nikdo nepokusil rekonstruovat. Anebo ten pohádkový horor "O třinácti tchyních"! 😃

Kdyz mi bylo 10 let, tak mi stacil Pes Baskervilsky, jak tam chodili po tech blatech... tech verzi je vice, ale jedna opravdu strasidelna 🙂

Najstrašnejšia rozprávka, čo som videl sa volala "Rozprávka o putovaní". Morová epidémia a spaľovanie mŕtvych - dosť brutálne a smutné scény. Doporučujem...
http://www.csfd.cz/film/95404-pohadka-o-putovani/

Btw. ten chalan bol vlastne ako taký detektor. Vždy keď bol blízko zlatu, tak sa mu urobilo zle. Nakoniec to dotiahol tak ďaleko, že ho vedel k sebe pritiahnuť.

Mě se docela líbil film Sirotčinec: http://www.csfd.cz/film/231593-sirotcinec/

sigur napsal/a:

Najstrašnejšia rozprávka, čo som videl sa volala "Rozprávka o putovaní". Morová epidémia a spaľovanie mŕtvych - dosť brutálne a smutné scény. Doporučujem...
http://www.csfd.cz/film/95404-pohadka-o-putovani/

Btw. ten chalan bol vlastne ako taký detektor. Vždy keď bol blízko zlatu, tak sa mu urobilo zle. Nakoniec to dotiahol tak ďaleko, že ho vedel k sebe pritiahnuť.

Diky, uz dlouha leta mi vrtalo hlavou, jak se to vlastne jmenovalo, protoze to dali jednou a po listopadu 1989 uz ne. Vlastne se ani nedivim, spis tomu, ze to davali predtim, protoze urcite filosoficke a moralni poselstvi tam bylo dost silne a nadcasove. Jinak vyborne natoceno, myslel jsem ze to muselo byt v koprodukci s NSR a ono ne.. take tam byla vyborna hudba.

A co takhle nějaké vlastní horové příběhy a zážitky?
Já mám dva, oba z mládí...

Kdysi, ještě za totáče, se z reprobeden našeho gramorádia Eurofon začaly během dne nahlas ozývat 2 mužské hlasy. Bylo to jakoby se mezi sebou bavili dva muži, hlubšími hlasy a naprosto neznámým jazykem, který se nepodobal žádné současné řeči v Evropě, ani arabštině či jazykům typu čínštiny nebo japonštiny. Hlasy se ozývaly i při vypnutém gramorádiu a byly naprosto „čisté“ bez nějakého šumu či ruchu v pozadí. Trvalo to asi 10 dnů. Nikdy před tím a nikdy potom se to již nestalo. Krátce poté přiznala naše massmédia, že v Černobylu byla jaderná havárie. Když jsem to propočítával, tak ty hlasy přesně padly na dobu, kdy nad naší republikou přešel ten atomový oblak...

Otec jednou take jeste za totality chytl vysilani spanelske TV.. odraz od atmosfery.

Jo jo, jak mu svítily ty fosforeskující voči🙂 z toho sem byl taky připosranej😉 o Devátym srdci vždycky básnila matka, jak je to strašidelný, tak jsem si to ondyno stáhnul a jako dobrý, ale že by to byla až taková bubárna...

Tohle bylo něco úplně jiného. Představ si, že jsi sám doma a naráz se vedle v pokoji začnou nahlas bavit 2 chlapy a navíc neznámou řečí. Jdeš se podívat co se děje a zjistíš, že ty hlasy jdou z reproduktorů gramorádia. Vypneš to a vytáhneš i zásuvku ze sítě, ale hlasy se suverenně baví dál. A tak to jde cca 10 dnů - pořád ty dva stejné hlasy, které se spolu baví a sem tam se i smějí. Bylo to vždy jen ve dne a naopak v noci daly pokoj...