Mincovňa Nagybánya (dnes Baia Mare) patrí k najstarším mincovniam na území Uhorska. Razilo sa v nej už od čias panovníka Karola Róberta. Mincovňa sa nachádza v Transylvánii na území dnešného Rumunska, teda v časti, ktorá Habsburgovcov za svojich panovníkov neuznávala čo viedlo k mnohým protihabsburským povstaniam na čele s transylvánskymi kniežatami. V rokoch 1546 až 1660 tu podľa politickej situácie vládol uhorský kráľ alebo sedmohradské knieža. V stredoveku mincovňa fungovala s určitými prestávkami, ale v rokoch 1660 až 1851 (od vlády Leopolda I.) bola nepretržite fungujúcou kráľovskou mincovňou.

Od roku 1660 za vlády Leopolda I. sa dukátové razby v mincovni realizovali len veľmi nepravidelne. Až potom čo sa v roku 1684 stáva mincmajstrom Peter Österreicher začína sa eldorádo dukátových razieb. Okrem základných jednodukátov mincovňa pokračuje v razbe dukátových dielov v podobe 1/4 a 1/6 dukátov a púšťa sa do razby širokej palety násobkov - 2 dukátov, 3 dukátov, 4 dukátov, 5 dukátov a 10 dukátov. Produkcia najširšej dukátovej palety nastáva v rokoch 1695 a 1703 (bez mincovej značky).

V roku 1703 dochádza k emitovaniu enormného množstva veľkých dukátových razieb nízkej hmotnosti. Aby výsledné razby vyzerali mohutne a atraktívne, tak sa k razbe neštandartne použilo veľké toliarové razidlo.
Bohužiaľ nepoznám presnú príčinu a účel týchto razieb, môžem len špekulovať o rýchlom zmincovaní zlatých rezerv mincovne z dôvodu postupu kuruckých vojsk.

V rokoch 1703 až 1706 sa mincovne v Nagybányi zmocnil knieža František II. Rákoczi a pokračoval v razbe svojích mincí.

Musím se tomu smát a nevěřícně kroutit hlavou, Fidzi evidentně nemáš páru o ražbách těchto mincí.Zajimalo by mně kolik si takový mincí vůbec držel v ruce a jaké rozdíly jsou mezí ražby na válcovém razícím stroji a jeho typů, nebo balanciéry.
Jaky je rozdíl na mincích oněch reprezentativních 10 ,20 dukátech příkladně Rudolfa, zpočátku i Ferdinanda 2 ,kde se zprvu cány rozklepávaly a mezí například Ferdinanda 3 a Leopolda kde se už cány válcovaly ..
Narozdíl od tebe Fidzi já jsem měl možnost shlédnout soukromou komentovanou prohlídku muzeálních kusu, měl jsem možnost si mince detailně prohlédnout a mezí sebou vzájemně porovnávat, viděl jsem rozdíly v kvalitě výroby jednotlivých ražeb s přednáškou metodiky výroby..
A když to tady čtu, koukám, že si debatu posunul zde kroutím jen nevěřícně hlavou..

Fidzi napsal/a:

Mincovňa Nagybánya (dnes Baia Mare) patrí k najstarším mincovniam na území Uhorska. Razilo sa v nej už od čias panovníka Karola Róberta. Mincovňa sa nachádza v Transylvánii na území dnešného Rumunska, teda v časti, ktorá Habsburgovcov za svojich panovníkov neuznávala čo viedlo k mnohým protihabsburským povstaniam na čele s transylvánskymi kniežatami. V rokoch 1546 až 1660 tu podľa politickej situácie vládol uhorský kráľ alebo sedmohradské knieža. V stredoveku mincovňa fungovala s určitými prestávkami, ale v rokoch 1660 až 1851 (od vlády Leopolda I.) bola nepretržite fungujúcou kráľovskou mincovňou.

Od roku 1660 za vlády Leopolda I. sa dukátové razby v mincovni realizovali len veľmi nepravidelne. Až potom čo sa v roku 1684 stáva mincmajstrom Peter Österreicher začína sa eldorádo dukátových razieb. Okrem základných jednodukátov mincovňa pokračuje v razbe dukátových dielov v podobe 1/4 a 1/6 dukátov a púšťa sa do razby širokej palety násobkov - 2 dukátov, 3 dukátov, 4 dukátov, 5 dukátov a 10 dukátov. Produkcia najširšej dukátovej palety nastáva v rokoch 1695 a 1703 (bez mincovej značky).

V roku 1703 dochádza k emitovaniu enormného množstva veľkých dukátových razieb nízkej hmotnosti. Aby výsledné razby vyzerali mohutne a atraktívne, tak sa k razbe neštandartne použilo veľké toliarové razidlo.
Bohužiaľ nepoznám presnú príčinu a účel týchto razieb, môžem len špekulovať o rýchlom zmincovaní zlatých rezerv mincovne z dôvodu postupu kuruckých vojsk.

V rokoch 1703 až 1706 sa mincovne v Nagybányi zmocnil knieža František II. Rákoczi a pokračoval v razbe svojích mincí.

Balanciéry, nebo velké typy tolarovych razidlel se zcela běžně standardně používaly na výrobu mincí i medaili silnějších střížku, násobky tolarů a zpravidla 10 dukátů, či vyšší dukátové nominály..

Na násobky Ag krejcarů a násobky dukátů, později i měďáků vše tenkého střížku se používaly válcové razící stroje, později taškové s možností výměny razidel,ale později i násobky tolarů záleželo na mincovně..

Fidži znovu jseš mimo...

V roku 1703 v mincovni Nagybanya potrebovali vyraziť pre neznámy účel veľké množstvo zlatých medailí s podobizňou cisára, tak aby ohúrili svojou veľkosťou. 1-dukát bol pre tento účel úplne nevhodný a 5-dukát zo štandartne používaného 1/2 toliarového razidla pravdepodobne málo reprezentatívny odrazok. Preto použili to najväčšie razidlo aké mali k dispozícii - toliarové. A začali raziť...

Vyrazili určité množstvo 10-dukátov, pretože práve 10-dukáty sa z toliarového razidla štandartne razia. Pravdepodobne rýchle pochopili, že náklady na razbu sú príliš vysoké. Keďže potrebovali väčšie množstvo medailí, tak sa rozhodli ušetriť s využitím jednoduchého triku. Pokračovali síce v razbe rovnakým razidlom, ale nie z hrubých cánov vyrobených pre razbu 10-dukátov, ale z cánov určených pre razbu obyčajných 1-dukátov! Geniálny ťah, pretože výsledný efekt bol dosiahnutý - skutočne veľká medaila za polovičné náklady oproti 10-dukátu!

Použil som jednoduchú matematickú úvahu. Ak je hrúbka cánu konštantná, priemer 1-dukátu 22mm, jeho plocha je 380mm2 a váha 3,49g (1-dukát). Priemer razeného veľkého dukátu z toliarového razidla je 48mm, jeho plocha 1810mm2 a váha zodpovedá 4,76-násobku dukátu = 16,6g. A okolo tejto hodnoty osciluje aj skutočná váha týchto mincí. (Výpočet je orientačný, dukáty nie sú dokonalé kruhy, ale elipsoidy.)

Možno im dochádzal materiál alebo sa rozhodli na niektorých obdarovaných ušetriť ešte viac, tak sa rozhodli cány ešte dodatočne rozklepať, a z rovnakého razidla razili z ešte tenších cánov a vznikli tak odrazky vo váhe 3-4 dukátu.

Faktom je, že pri 10 dukátoch 1703 je rozptyl v hmotnosti mincí zanedbateľný. Hmotnosť sa pohybuje vo veľmi úzkom rozmedzí 34,53g-34,87g. Pri razbe iných 5-dukátov 1703 z 1/2 toliarového razidla je rozptyl hmotnosti mincí stále v relatívne úzkom rozmedzí 17,09g-17,86g.
No pri razbe 5-dukátov z toliarového razidla je rozptyl hmotnosti nečakane vysoký 15,70g-17,35g. Časť úbytku hmotnosti ide pravdepodobne na vrub opracovania do podoby šperku, ale aj relatívne pekné kusy majú hmotnosť od 16,50g čo by zodpovedalo mojej matematickej úvahe.

Najnižšiu hmotnosť odrazku z toliarového razidla akú som zatiaľ zaznamenal bola 9,36g čo zodpovedá váhe 2,5-dukátu. Napriek tomu je to veľmi pekne vyrazený kus a nemá vady ako dvojnásobne ťažší kus, ktorý si zakúpil Barbar.

P.S. Je to len moja úvaha a možno som mimo. Ale určite nie tak mimo ako ten čo to o mne tvrdí. 😉

Fidži to co tady píšeš je jen čistě tvá spekulace.. Pro tvou představu posílám foto 10 dukát,5dukat, tolar..
Na tak tenký střížky jako byly u 5 dukátů nebyly a ani nemohly být použity velké razící stroje jako u tolarovyých, medailových ražeb, či dukátů vysokých nominálů silnějšího střížku..
Naopak válcové razící stroje se běžně používali u všech typů mincí nejčastěji však na tenký střížky, u silnějších střížku byly cány kratší max.na 4 až 6 po sobě jdoucích mincí u tenkých delší cány až na 19 mincí...

Obhajuješ dokola svou nesmyslnou teorii o úbytku mincovní hmotnosti, při tom se jedná o vadu ražby seřízení tlaků válců,či špatně asymetrické usazení raznic (tašky)ve válcích, zcela běžné vady vyskytující se i u vysokých dukátových nominálů..

Obrázky:

Barbar, ale ja nikde neuvádzam techniku razby a ani nepopisujem či a aké stroje na razbu v mincovni Nagybanya používali. Tak veľký rozptyl hmotností sa nedá vysvetliť zlým nastavením stroja, to je blbosť. Jedine rôznou hrúbkou požitého cánu.
Ak pri razbe (ručnej či strojovej) vznikali nepodarky, tak sa posielali spät na pretavenie. Bol to štandartný postup. Ale tieto tenké dukáty nikto späť na pretavenie neposielal. Takže zodpovedali tomu čo razič a objednávateľ očakávali. To už nie je špekulácia, ale realita.

Ale vždyť každá jedna mince 5 dukátů Nagybanya má stopy po závěsu ,rozptyl hmotnosti je tak samozřejmý..

Ak sa na tie razby pozriem globálne ako na razby z jedného razidla, ktoré vznikli za rovnakým účelom v rovnakom čase (bez triedenia na 2D, 3D, 4D a 5D, lebo aj tak tomu hmotnostne nezodpovedajú), tak celkovy rozptyl je 9.36g-17.86g. To nie je rozptyl zlého nastavenia stroja a ani stopy po závese. Práve ten najľahší kus nie je nijak okrájaný. Má jednoducho príliš tenký strižok.

A pretože tie dukáty neskončili v taviacej peci, tak to bol zámer a očakávaný výsledok.

Tady se budeme dohadovat do nekonečna, zásadní fakt je ten,že tyto ražby Dukátů byly ostatně jako každé jiné v té době ražené pomocí válcového razícího stroje a né velkými tolarovymi razidly jak si psal .Zvlnění, mírné prohnutí je pro to typické což se u mincí vyskytuje a ražba takovými razidly na tenký střížek by zpusobila značné deformace ..
Vady na deseti dukátech které si původně označil za falza jsou vady způsobené výrobou, včetně podobných vad na ostatních dukátech jiných nominálů..
Váhový rozptyl připisují vadám způsobeny po závěsech, opravách, čí broušení ...
Bohužel zřejmě se v ničem nezhodneme...

sorry ale tomuhle věříš? při tak velkém rozptylu co uvádí? Váhový rozptyl připisují vadám způsobeny po závěsech, opravách, čí broušení ...