Děkuji, také totiž sbírám celistvosti (kvůli historii brněnského nádražního poštovníhoúřadu) a vždycky mě totiž moc mrzí, když sice pro mě zajímavou, ale podobně poškozenou celistvost, musím vyřadit nebo nekoupit, aby ta moje kolekce byla co nej…. Jinak dnes jsem dostal od pana Klima novou Merkur Revue (1/2021). Vaše pokračování "Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země" - móc fajn. Škoda že příště už končí. Rád to čtu a je to hezky zpracované.

Jsem rád, že se Vám moje články o známkách Mauritia Post Paid líbí. V čísle 2 toto pokračování již skutečně skončí, ovšem mám před dokončením studii o celistvostech vydání Mauritius Post Paid. Podařilo se mi zdokumentovat 105 obálek a velkých fragmentů se známkami 1 a 2 pence (Kanai jich zdokumentoval pouze 79 a ve svojí knize Mauritius Classic jich vyobrazil pouze 20). Uvedl počet dochovaných obálek v letech 1848-1860 z každého roku. Já jsem zhotovil porovnávací tabulku a navíc zpracoval tabulku podle destinací včetně vyhodnocení, což doposud nezpracoval nikdo. Díky panu Kopřivovi jsem získal svolení od světových aukčních firem s publikováním jejich aukčních materiálů a nyní uvažuji, co dále. Zda toto všechno vydat knižně (kniha by měla více než 100 stran), nebo tuto studii vydávat jako 4 stránkovou přílohu Merkur revue, což by bylo cca na 3 roky, ale tato příloha by se potom dala vyvázat.

No těžké rozhodnutí.... já se rozhodl pro tu 4 stranu v Merkur Revue (historie p.u.Brno 2). Ze dvou důvodů... dostane se to k vice čtenářům než drahá kniha a pak, dá se to během těch let, kdy to vychází průběžně doplňovat a aktualizovat...

Studie o poštovním úřadu Brno 2 je výborně zpracovaná, nyní se autor vrací do minulosti, což je např. pro mne obzvláště zajímavé. Tvoří 4 stránkovou vložku uprostřed časopisu, která se po dokončení dá vyvázat. Ale, nebyl by problém dát tam ještě jednu 4 stránkovou vložku o celistvostech Mauritius Post Paid, které by se po dokončení daly vyvázat. Od letošního roku je celá vnitřní příloha celobarevná a čtenáři by měli možnost získání dvou knih. Před několika lety takto jako příloha vyšla kniha o rakouských bankovkách.
Pokud bych studii o celistvostech vydal knižně, bylo by to drahé jak pro mne, tak pro případné zájemce, protože více než 100 stran v barvě nebude zrovna laciné.
I to vydání Kanaiho studie Mauritius Classic v mizerné převážně černobílé kvalitě se zastaralými údaji nelze sehnat pod 5.000,-Kč. Má tam sice i vydání o POST OFFICE, ale to se dá v daleko lepší kvalitě a hlavně úplné sehnat ve Feldmanově katalogu a nyní i v katalogu PPCP. Vydání Lapirota, Sherwina a Dardenna je též neúplné a pro studijní účely se toho člověk dozví více v katalozích Feldmana. Takže mám námět k přemýšlení.

Malá úvaha k elektronickému spôsobu vydávania publikácií v súčasnej dobe.

Autor si vytvorí internetovú stránku, chránenú pred kopírovaním. Vstup na ňu bude povolený len po zadaní hesla, ktoré bude vygenerované pre každého žiadateľa osobitne. Vstupné práva môžu byť obmedzené na dobu platnosti, na kvalitu /Dpi rozlíšenie a podobne / a budú viazané na konkrétnu IP adresu, z ktorej sa bude dať na stránku pripojiť. Komunikácia so stránkou môže byť obmedzená napr. len pre užívateľov vlastniacich elektronický podpis s čipom, alebo podľa uváženia autora, . To všetko sa dá doladiť po dohode s programátorom. Netreba zabudnúť aj na technickú stránku s archiváciou prístupov, pridelených hesiel, veľkosťou sťahovaných súborov, konkretizáciou stiahnutých súborov / programátor vie zabezpečiť presnú identifikáciu každého jedného stiahnutého súboru / a podobne.

Všetko je potrebné prebrať s konkrétnym programátorom a dohodnúť s ním podmienky. Potom si môžete porovnať cenovú ponuku programátora s prípadnými nákladmi na vydanie publikácie v tlačenej forme a v konečnom sumári si nezabudnite odpočítať náklady na distribúciu tlačených publikácií a manipuláciu s nimi .

kosican-ano, asi tam se budoucnost (a možná i současnost) už ubírá a pro propagaci a dostupnost vytvořeného dílka je to perfektní, ale já jen, že jsem ze staré školy a tak knížku, možnost listovat si z ní a vůně papíru... to mě nic nenahrad 😉
Jaromír - jsem také rád, že se Vám moje povídání o historii brněnského nádražního poštovního úřadu líbí a věřím, že se s v Merkur Revue brzy se 4 stránkovou vložku o celistvostech Mauritius Post Paid setkáme. Však sám víte, časopis vychází na kvalitním křídovém papíře, barevně... no co si přát víc ne?

MikyM-u: vôňu papiera to nenahradí, ale nahradí to skladovanie kníh v domácnosti a výhodou je aj to, že knihu v elektronickej podobe môžete mať stále pri sebe, v mobile, tablete, počítači, na pamäťovej karte. Osobne som tiež zo " starej školy" ale už pár rokov mám stále pri sebe niekoľko katalógov a množstvo odbornej literatúry. Odporúčam to každému, tie výhody sa nedajú s ničím porovnať.

A pak vypnou proud, chcípne počítač a všechno je v ...

ja budu malinko polemizovat.
kniha je vyrazne levnejsi.
pokud by meli byt splnety nastinene pozadavky od Kosicana, tak za prve to neni mozne. IP adresa je c 99% pridelovana dynamicky, takze se meni. ruzne technicke zabezpeceni mozne je, ale to uz zacina byt trosku jina liga a to uz programatora nezaplatite tak, aby se vam to rentovalo. to proste nejde.
a k tomu je dalsi faktor a ten nejdulezitejsi. musi byt mnozina lidi, kteri si tuto sluzbu zaplati. ja mam na svojich strankach, ktere jsou free jen moznost dobrovolneho prispevku "DONATE" a za ty roky je to opravdu bida, velka bida.
mit vse levne, nejlepe zadarmu, to je linii, ktera je v techto koncinach "standard". vidim to i na aukcicj, kde jsou narky typu "mate to drahe, mate drahe postovne, potrebuji slevu,... " jsou temer na dennim poradku.
nebo zdejsi poradna na oceneni materialu. to uz je fakt katastrofa.

ale zpet k meritu. vydat knihu je neskonale jednodussi, nez udelat web tak, jak popisuje kosican.

p.s. delam web a vydal jsem knihu. mohu srovnavat.

Tištěná kniha je tištěná kniha. Mám několik elektronických knih, ale není to ono.
Nedalo mi to a spočítal jsem počet svých knih týkající se filatelie a napočítal jich 262.
Do toho jsem nepočítal dalších asi 200 aukčních katalogů firem jako Behr, Feldman, Steltzer, Rogers, Klim, Majer-Thraumb a cca 50 výstavních katalogů.
Mám vyvázaných 80 ročníků Filatelie od roku 1940, všech 25 ročníků Merkur revue, všechny Zpravodaje Geophily od roku 1989 a všechny FAZZ od Hlinky a Muchy včetně všech vydání aktualizovaných FAZZ od Geophily. Dále Filatelistické noviny, Český sběratel a Mladý sběratel 2005-2008 - toto je možná unikátní - je to tištěná literatura, kterou vydával v minulosti Zdeněk Jindra.
Co se týká odborných katalogů jako Michel, Scott, Ivert, Gibbons, Lipsia, Zumstein, Pofis, Merkur revue a dalších, těch mám celkem 52, dále 29 odborných knih na téma Afghánistán.
Další odborná literatura přes 50 knih.
Kromě toho mám asi 800 knih historických i beletrii.
Jsem zvědavý, kolik za to utrží moji potomkové, až to dají do sběru...
Ale zpět k moji studii o obálkách Mauritia. Uvidíme, kdy bude redakční rada Merkur revue (kvůli zákazu cestování mezi okresy).
Zkusím projednat, zda tuto studii o obálkách Mauritius POST PAID vytisknout na další čtyřstraně MR, aby šla vyvázat. Nyní mne docela mrzí, že jsme lépe nezařadili do Merkur revue i práci o Indických státech od Jiřího Černého, která tam vychází už osmý rok. Toto je naprosto unikátní dílo, které má světovou úroveň a dalo by se brát i jako monografie. A k přečtení je pouze v Merkur revue, nikde jinde tuto práci autor zatím nezveřejnil.